Někde je bílá peřina sněhová,
jinde už tráva se zelená,
slunce své paprsky ještě uschová,
do krbu přidáme další polena.
Ale jedno sluníčko se v únoru přece narodilo,
spatřila světlo světa před pěti desítkami let,
holčička, kterou dobrým srdcem a láskou obdařilo
přání víly sudičky, co nad kolébkou bylo slyšet pět.
Vyrostla v dívku, zralou ženu a maminku,
rozdává hodně smíchu a porozumění,
a když se rozlobí, tak jen na chvilinku
a s úsměvem pozoruje, jak se ten svět stále mění.
I když máš někdy v hlavě otazník,
dvakrát mrkni a uvidíš, že z něj bude čárka,
a za tou přece věta pokračuje v dalších odstavcích,
věříme, že zážitků Tě čeká ještě pěkná várka.
Co víc Ti můžeme přát ?
Přece hlavně hodně zdraví, Ivanko,
nenech si svoje přesvědčení od nikoho brát
a buď šťastná ještě mnoho let, děvenko !
Žádné komentáře:
Okomentovat