Toníkovi

Tak nám to zas jednou hezky začíná,
narodil se malý klučina,
maminka i tatínek zajásají,
„ty náš malý Toníku !“ zavolají.

Čtyři kila živé váhy,
přes padesát centimetrů,
toho jsme se nenadáli !
Že by tak vytáhla ho síla větru ?

To je jen těžko k uvěření !
Láska přece dovolila započít jeho cestu !
Ať v ní tedy není žádné kamení,
ať už jde vstříct vesnici či městu !

Přejeme mu hodně zdravíčka,
štěstí a lásky plné doušky,
kéž má ve tváři vždycky hodně sluníčka
a zdárně složí všechny životní zkoušky.

Masopustní karneval

Copak je dnes za den ?
Všichni se smějí a tančí ?
Copak není obyčejné úterý jen ?
Ptá se Kubík sousedovic Anči.

Všude spousta jídla a pití,
a teď vůni jitrnice ucítíl jsem…..
Kolik jen je tu dětí ?
Každý dnes běží sem !

Vždyť je přece masopustní úterý,
do Velikonoc nám už jen čtyřicet dní zbývá,
máme tady karnevalové veselí,
a kdopak se to na nás dívá ?

Je tu mědvěd, kozel a klibna také,
bába s nůší a kominík se žebříkem,
a spousta dalších masek, povíte mi, jaké ?
Každá z nich je vítaným návštěvníkem !

Budeme jíst, tančit a zpívat,
dokud nám síly stačí !
Přece se nebudete jenom dívat ?
Když rej krásných masek kolem skotačí !