Tvoje tvář má známý hlas

Chtěla jsem být konkrétní,

zaměřit se na detaily,

spontánní, ale diskrétní,

nehledat v tom medaili.

Když tahle soutěž začala,

říkala jsem si "další superstar",

ale jak další klapka padala,

můj pohled byl přilepený k obrazovce dál.

Je to zajímavé, je to originální,

jsou sami sebou a přece jiní,

i když tenhle svět je už skoro digitální,

najdou se v něm ti, co nejsou líní.

První řada byla super, skvělá,

něco nového, fajn parta,

to ta druhá už přece neudělá !

Ani když je mezi nimi Marta.

Něco na tom je "nedat na první dojem",

překvapili všichni, první i ti druzí,

dokonalost začíná být jenom pojem,

který začíná být zbaven svých iluzí.

Taková akce nemohla si přát,

moderátora lepších tváře mimik a řečnických kvalit,

to co měl jste do toho dát,

proběhlo v každém díle tak, jak má být.

Dívala jsem se proto, že člověk by měl sám sebou být,

dělat to, co ho těší a baví,

přestat pořád jen o tom všem snít,

utéct od toho, co ho nenaplňuje a dáví.

Ukazujete mi každým svým projektem,

že to jde na úrovni a s hrdostí,

že stačí škrábnout nehtem,

a lidi vás rádi pohostí.

Je to hlavně o tom nebát se být svůj,

dotáhnout do konce to, čemu věřím,

a když závistivci občas kydají hnůj,

člověk nesmí couvnout a jít dál k těm dveřím.

Můj velký obdiv všem, co se do toho pustili,

žili příběhy legendy,

svoje image za hlavu hodili,

a našprtali  se tu podle "agendy".

Neskutečně mě to bavilo a dobíjelo,

s úsměvem na tváři chodím v pondělí do práce,

bojujte a užívejte, aby to pořád takhle "jelo",

každý se rád bude v představách ztrácet.

Zlatý slavík

Zapnula jsem televizi,

že se budu dívat na Zlatého slavíka,

a on tam Sokol stál.

To zas Nova měla vizi,

že dá tam toho chlapíka,

co v konkurenci obstál.

Trefa do černého,

sokol na slavíka mušku má,

je to prostě jistota.

Není na tom nic kýčovitého,

když úroveň svou  zná,

co komentář, to dobrá šlápota.

Zajímalo by mě, jak to dělá,

že je vtipný, mluví k věci

a vždycky ví, co říct se hodí.

Volba moderátora to byla skvělá,

žádné nudné a "tupé" kecy,

s uznáním se za ruku vodí.

Je to muž mnoha talentů,

rozhodně i trochu dravec,

koneckonců má na to jméno.

Z kolika asi pramení fragmentů,

věděl by nějaký znalec ?

Z jeho schopností bylo by pěkné věno.

Od žen sbírá obdiv veliký,

od mužů respekt i závist,

o svém životě by jistě mohl vyprávět.

A ještě když rozdává slavíky !

Zaplňuje se další jeho kariéry list,

stačí pár slov a několik vět.

Tenhle "slavičí" večer se mi moc líbil,

měl váhu i šarm,

tak proč nepřiznat mu body.

Na příští rok svou účast zase slíbil,

věřím, že ve svém slibu nezůstane sám,

a opět vyšlápne si na pódium schody.

Takže opět smekám,

před tímhle frajerem z "partičky",

co svoje šance umí proměnit.

Na další projekt s napětím čekám,

rozdány už určitě jsou nějaké kartičky,

tak ať se drží a neztratí svou nit !

Ženitba

Právě jsem se vrátila z představení,

byla jsem v Kamenici v kulturáku,

bylo to velmi příjemné zastavení,

v rychlosti života chvíli nemít v rukou řadící páku.

Ono se řekne "divadlo",

"nauč se text a tvař se k věci",

ale aby to pak "dopadlo",

musej se umět podat "tyhle kecy".

Vidět "Teklu" v akci,

byl pro mě vážně zážitek,

vidět a slyšet to znova zas chci,

ten od srdce jdoucí prožitek.

Tvářit se jak "Podkolatov Ivan",

uzlíček nervů, zamilovaný nebo nerozhodný znuděnec ?

nebylo možné dívat se jinam,

když jeviště vyplnil tenhle pocitový nadšenec.

"Onučkin, Žvanikin a Nenažraný",

to je teda parta chlapů,

každej pes, jiná ves, to bylo daný,

že si nevěsta nemohla vybrat, naprosto chápu.

"Štěpán a Starikov", mladík a muž,

vousy člověka hodně změní,

milý sluho tuž se tuž,

ať nedopadneš jako scénáře znění.

"Arina, Duňaša  a Agáta",

holky do nepohody,

není lepší být svobodná než "vydatá" ?

plavat po boku chlapa se dá i bez pout, když je chuť a dost vody.

A nakonec "Kočkarev" liška podšitá,

vnucovat kamarádovi stejný osud svůj,

výřečnost bohatší než šrajtofle naditá,

teď jen poznat, kdy je ten osud v mých rukou zase můj.

Kulturní zážitek to byl skvělý,

těším se na další vaše ochotnická dílka a díla,

mělo to šmrnc, spád, náboj, prostě bylo to "celý",

sálala z vás neskutečná příběhová síla.