Byla to jízda s Jindrou být,
jeho zápal pro věc, v kterou věřil,
nedalo se jinak než s ním stejný krok mít,
a ignorovat déšť, co vodu v louži čeřil.
I když osud mu naházel klacky pod nohy,
a nedovolil mu uskutečnit všechny sny pro ty, co měl rád,
pro vítězství v životních šachových partiích měl vždycky vlohy,
a i s posledním výdechem dal „té s kosou“ mat.
Zůstalo tu po něm přátelství a touha bojovat,
parta lidí, co se respektujou a pomáhat si chtěj,
Handy Cup dává jezdcům víru a sílu na trati se radovat,
s vědomím, že každej z nich je se svou jízdou ten nej !
