Vedla mě
k tobě trnitá cesta,
zakopával jsem o
kamení,
a když mě bodl
další trn ze sta,
bral jsem to
jako znamení.
Poznal jsem
Tebe, poznal jsem lásku,
můj život mi
začal dávat smysl,
překonat další
překážku už neviselo jen na vlásku,
pevné lano viděla
má mysl.
Řeknu Ti
„miláčku“ jen,
dělá mi radost
být s Tebou,
teď už vím, že
není to jen sen,
a mé srdce už
žádné strachy nezebou.
Vnesla jsi
světlo do mých každodenních chvil,
starost jen o
Tebe a Tvoje holky mi zůstala,
teprve
s Tebou mám pocit jako bych opravdu byl,
jsi ta nejlepší
věc, co mě potkala.
Děkuji Ti za
štěstí, které mi dáváš,
že mám zase chuť
každý den vstávat,
jsem Tvůj a tady
mě máš,
a špatným
vzpomínkám už budeme jenom mávat.