Melancholie

Sním či bdím,

vidím jen tajemnou zář před sebou…

láká mě a přitahuje

blíž.

Je to skrýš,

cítím, jak teplo i chlad najednou mnou prostupuje….

že nejsem s tebou,

už v téhle chvíli vím.

Uvolnění si mě získává,

Schoulená jsem, jak v maminčině náruči….

plná klidu

a pokory.

A všemu navzdory.

až pak zase k Tobě přijdu…

budu se řídit jen tím, co mi srdce poručí,

a sázím na to, že láska mezi námi stále zůstává.

Děkuji

Děkuji za stopu vedoucí k úspěchu,

děkuji z lásku mnou prostoupenou,

děkuji  za život, kterým kráčím.

Chci děkovat beze spěchu,

s každou nitkou živé tkáně ve mně zastoupenou,

být si jista proč jdu a za čím.

Jsem tu, právě teď a právě tady,

tak proč neprojevit vděčnost

za tu šanci, kterou mám.

Jen ty pozitivní a upřímné poslouchat své mysli rady,

prolomit tu skromnou netečnost,

ať prodere se na povrch to mé já, co jen ze snů znám !

Mamince

Když jsem se dnes ráno probudila,

stejně jako každý den,

Tvoje dobrá nálada mě povzbudila,

stejně jako každý den.

Kde se v Tobě bere tolik síly !

Venku prší, blesky oblohou září…!

A ty s lehkostí víly

reaguješ na můj průšvih s usměvanou tváří.

Dáváš nám vše, co můžeš,

o mě a o mé dva brášky pořád starost máš,

netuším, jak to všechno zmůžeš,

prostě nás všechny moc dobře znáš !

Chci Ti touhle básní poděkovat, maminko,

kolik potu a slz jsi nám už dala,

ať Ti už nikdy není smutno ani malinko,

a nechci slyšet, že ses svých snů vzdala !

Zůstaň svá a pevnou vůli měj,

nevzdávej se a pořád se usmívej.

Další rok prožila jsi podle nejlepšího svědomí svého,

tak ať nic nestojí v cestě štěstí Tvého.

MOJE MILÁ BABIČKO

Moje milá babičko,

když vidím Tvé krásné oči a úsměv milý,

hned zahřeje mě jako sluníčko,

dotek Tvůj v tu pravou chvíli.

Jsem jen holka obyčejná,

co život svůj má před sebou,

ale ty babičko, jsi stále stejná,

vždycky víš, co mi říct, když jsem s Tebou.

Toliks toho pro mě udělala,

a stále při mně stojíš,

a i když ti čas vrývá další vrásky do čela,

příštích dnů, týdnů, let, ty se nebojíš.

Chtěla bych Ti říct, jak moc Tě ráda mám,

ale ačkoli  jsou to upřímná slova,

nedokážou popsat, že srdce na dlani Ti dám,

kdykoli budu s Tebou znova a znova.

S láskou v srdci i mysli kráčím po Tvém boku,

jsi babičkou mou jedinečnou,

a až pohled Tvůj vybídne mě k dalšímu životnímu skoku,

vydám se tou cestou neskutečnou !