Lásce se věřit má

1.
Když jsem tě poprvé uviděl,
mělas dlouhé vlasy barvy čokolád,
hrál si s nimi vítr a leskly se pod slunečními paprsky.
Tak zasněný pohled jsem už dlouho neviděl,
už tehdy jsem věděl, že tě mám rád
a v tvém pohledu jsem viděl první opětované záblesky.
2.
Po chvilce váhání jsem přišel blíž,
s obavou, že se mi ta náklonnost jen zdála
a ty mě zpražíš pohledem studeným.
Ale ty ses usmála a přivírala oči, víš ?
Řekla jsi „ahoj“, tebe jsem si zrovna potkat přála,
„Budeš andělem mým strážným ?“
Ref.
Zůstaň se mnou už napořád,
i když pochybnosti máš,
nikdo nemůže tě mít tak rád,
ať už pláčeš nebo úsměv rozdáváš.
Buď múzou všech mých dnů,
mé srdce je už navždy tvé,
buď dál inspirací všech mých snů,
a uzdrav svým úsměvem všechno trápení mé.
3.
Bylo nám spolu krásně jako v pohádce,
skoro jsem nechtěl věřit tomu štěstí,
že jsi jenom princezna má.
Plnil jsem tvá přání, vyhýbal se hádce,
věřil jsem, že nám osud samou lásku věští,
ale neznal jsem tě zcela, jak se teď se mi zdá.
4.
Jednou ráno, když jsem oči otevřel,
uviděl jsem vedle sebe postel prázdnou
a na zrcadlo rtěnkou napsala jsi mi „promiň, musím jít“.
Poslední nádech spánku jsem si z tváře setřel,
oblékl se a vyrazil ven chůzí ráznou,
s vědomím, že bez tebe nemůžu žít.
Ref.
Zůstaň se mnou už napořád,
i když pochybnosti máš,
nikdo nemůže tě mít tak rád,
ať už pláčeš nebo úsměv rozdáváš.
Buď múzou všech mých dnů,
mé srdce je už navždy tvé,
buď dál inspirací všech mých snů,
a uzdrav svým úsměvem všechno trápení mé.
5.
Hledal jsem tě na všech našich místech,
přemýšlel jsem stále, proč musela jsi odejít,
a propadal panice teď obyčejných všedních dní.
Po čase jsem našel ve schránce lístek,
kde jsi psala, že se mi stydíš na oči přijít,
za to své nečekané a zbabělé zmizení.
6.
Jak jsem tak četl to tvé doznání,
že ses bála, že klopýtneme a naše štěstí zmizí zase,
měl jsem takové zvláštní tušení.
Tak zvednu oči od toho napsaného vyznání,
otočím se a vidím tě tu stát v plné kráse,
věděl jsem hned, že tohle sen už není.
Ref.
Zůstaň se mnou už napořád,
i když pochybnosti máš,
nikdo nemůže tě mít tak rád,
ať už pláčeš nebo úsměv rozdáváš.
Buď múzou všech mých dnů,
mé srdce je už navždy tvé,
buď dál inspirací všech mých snů,
a uzdrav svým úsměvem všechno trápení mé.