Někde je bílá peřina sněhová,
jinde už tráva se zelená
slunce své paprsky ještě uschová,
do krbu přídáme další polena.
Ale jedno sluníčko se v lednu
přece narodilo,
spatřila světlo světa před šesti
desítkami let,
holčička, kterou dobrým srdcem a
láskou obdařilo
přání víly sudičky, co nad kolébkou
bylo slyšet pět.
Vyrostla v dívku, zralou ženu a maminku,
rozdává hodně smíchu a porozumění,
a když se rozlobí, tak jen na
chvilinku
a s úsměvem pozoruje, jak se ten
svět stále mění.
I když máš někdy v hlavě
otazník,
dvakrát mrkni a uvidíš, že z něj
bude čárka,
a za tou přece věta pokračuje
v dalších odstavcích,
věříme, že zážitků Tě čeká ještě
pěkná várka.
Co víc Ti můžeme přát ?
Přece hlavně hodně zdraví, Karolínko,
Nenech si svoje přesvědčení od nikoho
brát
a buď šťastná ještě mnoho let,
děvenko !
