Ženitba

Právě jsem se vrátila z představení,

byla jsem v Kamenici v kulturáku,

bylo to velmi příjemné zastavení,

v rychlosti života chvíli nemít v rukou řadící páku.

Ono se řekne "divadlo",

"nauč se text a tvař se k věci",

ale aby to pak "dopadlo",

musej se umět podat "tyhle kecy".

Vidět "Teklu" v akci,

byl pro mě vážně zážitek,

vidět a slyšet to znova zas chci,

ten od srdce jdoucí prožitek.

Tvářit se jak "Podkolatov Ivan",

uzlíček nervů, zamilovaný nebo nerozhodný znuděnec ?

nebylo možné dívat se jinam,

když jeviště vyplnil tenhle pocitový nadšenec.

"Onučkin, Žvanikin a Nenažraný",

to je teda parta chlapů,

každej pes, jiná ves, to bylo daný,

že si nevěsta nemohla vybrat, naprosto chápu.

"Štěpán a Starikov", mladík a muž,

vousy člověka hodně změní,

milý sluho tuž se tuž,

ať nedopadneš jako scénáře znění.

"Arina, Duňaša  a Agáta",

holky do nepohody,

není lepší být svobodná než "vydatá" ?

plavat po boku chlapa se dá i bez pout, když je chuť a dost vody.

A nakonec "Kočkarev" liška podšitá,

vnucovat kamarádovi stejný osud svůj,

výřečnost bohatší než šrajtofle naditá,

teď jen poznat, kdy je ten osud v mých rukou zase můj.

Kulturní zážitek to byl skvělý,

těším se na další vaše ochotnická dílka a díla,

mělo to šmrnc, spád, náboj, prostě bylo to "celý",

sálala z vás neskutečná příběhová síla.